March 2015

Po smrti opět ožívám

30. march 2015 at 22:47 | M.
Neskutečné stává se skutečností. Zamrzlo peklo. Byl otevřen tunel Blanka. Já ozývám se po letech opět na blog. Dva roky trápení se skutečným životem. Less animu, more life, jak by pravili někteří, například já. Z pekel života v dvojrozměrnu, vrátila jsem se již dávno do pekel života v mnohorozměrnu. Zabila jsem, co jsem byla, co jsem mohla být, zabila jsem to, v čem jsem se mohla utápět. A vůbec mi to nevadí.
Stihla jsem ztratit většinu lidí, na kterých mi záleželo. Opustila jsem však vody sebelítosti, neb noření se v nich k ničemu nevede, i přesto jsou ale má častá a oblíbená dovolenková destinace.
Z nebe mi padlo do klína vysněné dokonalé bohatství, mnohému mě přiučilo - co je snadné, nestojí ti za to. Co je snadné, je nuda. Co je snadné, snadno se i opouští. Když nemusím o bohatství bojovat, přicházím o vše, co je na něm dobré, možná i proto jsem se ho vzdala. A od toho dne o mně nikdo neslyšel, nikdo mě neviděl, přišla jsem o to vzácné pojítko s vnějším světem, které mi ukázalo cestu do vyšší společnosti, které mi dalo nekonečnou moc.
Dva roky života, dlouhá toť jest doba. Za roky dva další jinde opět budu. Za roky dva další cestou potkám nástrahy mnohé, však již kvůli nim vzdávat se není vhodné. Brzy ta doba uplyne. Jednoho dne svět změní se k lepšímu, možná i mojí zásluhou. Dveře všech domů světa otevřené mám, teď jen začít hledat ty správné.
---
A to se mi nepovedlo ani v červnu r. 2017. A to mě může bolet, no ne?